Projektu se účastní weblogy:
Techblog
E-Deník
RG~Blog
The Wild Mud
Minimag
Digitální weblog
InternetMarketing.cz
Jen tak zlehka
Acidlog
DarkMaster
Svět pohledem studenta
Nárazník
David Major: Deníček
WebSky
Hlava.net
Žebříčky weblogů:
Weblogy na Toplistu
Weblogy NAVRCHOLU
Seznamy weblogů:
České blogy na BlogTree
Weblogy na Centru
Weblogy na ODP
Jednou z možností je údajně to, že Google by mohl monitorovat texty spotů a z nich se dovídat absolutně nejčerstvější novinky pro své zpravodajství. Při čtení této myšlenky mě napadlo, že takhle bude mít Google k dispozici seznam adres velkého množství blogů, a tak jim bude moci přiřadit jiné vlastnosti při posuzování jejich kvalit a zejména při posuzování kvalit stránek, na které odkazují. To může znamenat, že Google-bomba nikdy více :-(.
V další, možná trochu paranoidní, možná ne, části se dočteme, že Google by se mohl dozvědět obrovské množství informací o jeho uživatelích. Modely jejich chování, ale i soukromé informace. Rozhodně tento článek doporučuji k přečtení.
Napsal
Martin v 22:43 - stálodkaz
Pravdou ale zůstává, že ženských blogů je nepoměrně méně. Důvodem může být malá obecná známost systému Blogger, který i technicky nevybaveným uživatelům umožnuje provozovat vlastní blog, případně absence české obdoby tohoto systému.
S tím souvisí i převažující obsah českých blogů. Stačí se rozhlédnout a zjistíte, že drtivá většina českých blogerů je technicky orientovaná. Ale o tom zas přístě ... ;)
Napsal
marvin v 15:40 - stálodkaz
Je vidět, že hodně lidí se pokusilo založit weblog, ale po nějakém čase na něj zapomnělo nebo se jim jej už nechtělo plnit. Je to patrné u již zmíněných dívek. Pokusů založit dívčí weblog bylo několik, ale v současnosti nevím o žádném aktivním. Až bude seznam blogů pro sledování zhruba připraven, dám ho k dispozici pro případné doplnění, či odebrání. Zatím v něm je 30 weblogů.
Napsal
Martin v 23:42 - stálodkaz
Nechci se zde rozepisovat o historii mého blogu Hlava.net, vše důležité najdete tam.:-) Přejdu rovnou k věci.
Spatřuji zde slibného komunitního ducha a toho by se dalo využít při prosazování společných zájmů a postupů. Probírá se tu historie, která je jistě velmi zajímavá a jednou z toho bude pěkná blognika (kronika psaná do weblogu). Ale nemyslím si, že to by mělo být hlavním cílem tohoto rodícího se spolku. (díky Martine :-)
Co bych zde rád viděl je diskuse nad společnými tématy, které jsou pro všechny bloggery společné - ať už se jedná o již zmíněné odkazování mezi blogy, technická stránka blogů a nové funkce, náměty, styl psaní a v neposlední řadě také téma jak více zviditelnit české blogy na internetu. Domnívám se, že je lepší dát o sobě vědět jako skupina (chcete-li - jako komunita), tj. přijít a říct - my tady máme nějaké své stránky s takovým a takovým obsahem a chceme to a to. Každý na toto slyší lépe, než když to samé udělá jednotlivec.
Abych byl konkrétní - v souvislosti se snahou přesvědčit portály k vytvoření weblog sekce, jsem včera kontaktoval server pravednes.cz, jehož obsahem jsou linky na články z ostatních zejm. zpravodajských serverů. Bylo mi přislíbeno, že pokud bude více zájemců-bloggerů, kteří dodrží dohodnutý formát dat, vytvoří nám tam samostatnou Weblog sekci. To je přesně ten případ, kdy je lepší jednat za komunitu, než se tlačit jako jednotlivec.:-)
Konkrétně o krocích, které jsem s nimi dohodl, napíšu v dalším postu, zřejmě asi až v pondělí. :-)
Ještě bych rád doplnil seznam odkazů na články z předchozího Adamova postu tímto článkem z ihnedu.cz
Zatím nabízím slíbené odkazy-neodkazy k mému minulému zápisu. Příští týden se to pokusím "prolinkovat" - nebo to někdo udělejte za mě :-)
Nabízím vám přehled podstatných článků, které reagují na fenomén weblogů. Předem upozorňuji, že jako zdroj mi sloužila jedna monitorovací služba, která se samozřejmě soustřeďuje jen na vybraný okruh médií (masově čtené, nebo vlivné, či se smlouvou :-)). Výběr tedy rozhodně není úplný – o to mi ani nešlo. A vůbec to berte jako pracovní verzi :-)
Ve sledovaných médií se slovo weblog prvně objevilo 21. 3. 2000 v časopise Computer v článku Kde hledat... (Jozef Petro). Zmínka je kuriózní tím, že se jedná pouze o součást adresy, na niž se odkazuje – a samotné téma weblog zmíněno vůbec není. Odkaz vede ke stránkám Dana Gillmora (který se nyní připomněl svým článkem o koupi Bloggeru Googlem).
První vskutku relevantní text pochází od mé oblíbené Denisy Kera (článek Zkažený, zlý a radikální holky na internetu. Internet. 1. 3. 2001)
"Tato nová forma psaní na webu je něco mezi online deníkem a esejí, často se v ní mísí technické a osobní poznámky na hranici parodie a sentimentality. Jako důkaz grafického a estetického zápalu je na některých stránkách zvláštní fotoalbum s ukázkami a povídáním o tom, jak stránky vypadaly v minulosti a jak se vyvíjely. V jistém smyslu je weblog skutečně ženské psaní, které odmítá textovou strukturu a v chaosu hledá svobodu vyjádření a propojení textu s obrazy, čili komplexnější smyslovou zkušenost."
Nabízí se otázka, proč je v Česku mezi bloggery tak málo bloggerek. Ale pojďme dále. Do společenských časopisů weblogy pronikly 27. 9. 2001, kdy Miloš Čermák napsal pro Reflex článek Téměř na vlastní kůži
"V Americe jsou teď v módě takzvané weblogy. Pokud jste tento termín nikdy neslyšeli, tak vězte, že weblog je jakýmsi internetovým poznámkovým blokem, kam si člověk zapisuje osobní zážitky, postřehy či odkazy na další stránky. Linky může doplňovat soukromými komentáři typu 'mrkněte se na tuhle kravinu' nebo 'konečně někdo napsal to, co si myslím i já', což dává dalšímu surfování šmrnc určité intimnosti.
Denisa Kera a Miloš Čermák se o téma zajímali i nadále ve svých médiích. Weblogům se věnoval také Pavel Mondschein v článku Milý virtuální deníčku! (Týden, 23. 9. 2002) a odborný časopis Marketing & media blogy zmiňoval jako novou cestu k publikování (Ladislav Trpák: Blog, bloggers, blogging aneb Začněte si i vy psát svůj deníček. 17. 6. 2002).
To je ovšem vše. Vyplývá z toho několik věcí. Především to, že v Česku se weblogy nestaly tématem. Většina článků vznikla díky osobní iniciativě omezeného počtu autorů a ostatní jej zatím nechali bez povšimnutí. Úplný seznam zmiňovaných článků se pokusím nějak zpracovat a nabídnout v příloze. Je to otázka času - - který nemám... (čímž se také omlouvám za chybějící linky).
K blogování jsem se dostal po přečtení článku na Lupě - Jak se bombarduje googlem, kde jsem se dozvěděl poprvní o blogerech a blogování. První blog, který jsem četl byla tím pádem Sova v síti. Už nějakou dobu jsem měl koupenou doménu WebSky.cz, kde jsem původně po pádu Pauzy.cz, chtěl rozjet něco podobného. Ale blogování mě uchvátilo svojí jednoduchostí a tak jsem se zaregistroval na Bloggeru a udělal si první template a to rovnou v netabulkovém designu a podle XHTML. Tento design je ještě vidět, dáte-li si vyhledat (někdy se snad dokopu ke změně.)
Časem jsem přemluvil kolegu Wencu ať do toho jde se mnou a blogujeme a fungujeme (pomohla uměna hostingu) a návštěvnost stoupá. V průběhu času jsme vytvořili anglickou verzi, kam píše náš kamarád Stumpy a opět časem ji spojili s českou verzí. Podle BlogTree, které blogy zobrazuje podle pořadí registrace je vidět, že WebSky patří mezi první české blogy a doufám, že ještě dlouho bude.
Ale zabřehneme-li do pravěku blogování tak platí že matkou blogu je lednička.
Jednoduše :)
> ze spaní vykřikuje "PUBLISH, PUBLISH"
> zažívá extázi při každém novém spotu
> má-li stisknout tlačítko odpojit - zažívá infarkt
> už neví, co je to "venku"
> místo čepu pije lahváče
> denně surfne aspoň deset jiných blogů
> některé i 5 krát denně
> svůj blog navštíví také min. 5 x denně
> vždycky má stejnou radost jako když ho viděl poprvé (ten blog:)
> 10 krát denně navštíví Navrcholu a Toplist
> nedává telefony ale URL svého blogu
> a bloguje, bloguje a bloguje !
Napsal
d@b v 04:14 - stálodkaz
Podle toho, že se bloggerem sám prohlásí, nebo že prostě píše? Některým to možná přímo kouká z očí a jiní se raději schovají za svoji přezdívku. Třeba před svojí druhou polovičkou. Myslím, že je to jasné. Blogger bez blogu je nesmysl (ačkoliv se za něj vydává), zatímco kdokoliv, kdo s určitou pravidelností píše na stránku, nad kterou má nějakou kontrolu a nebdí nad ním šéfredaktor, může být docela klidně bloggerem, ať už si říká tak či onak. Třeba amatérský internetový publicista. Já vím, je tady všechno to vzájemné odkazování, lavinovité šíření atd. Ale to není to nejdůležitější. Hlavní roli vždy bude mít obsah. Blábol s sebou lavinu nesebere.
Proto také nevidím důvod řešit otázku, kdo byl prvním uvědomělým českým bloggerem. Rozhodně to ale neodstartovala Sova v síti. Skromným důkazem budiž můj první zápis ani já jsem ale nebyl první, seznam mých předchůdců by pár řádek zabral. A jestli "věděli, že jsou bloggeři", je úúúplně jedno. A vůbec, není nakonec otcem všech českých bloggerů Ondřej Neff a jeho poltický weblog Neviditelný pes?
Začal jsem publikovat poměrně nedávno a to 31.10.02. Co jsem k tomu potřeboval? Hosting zdarma, publikační systém a spoustu volného času v novém zaměstnání, který jsem chtěl zaplnit něčím, co by mě bavilo. Hosting? Wz.cz – proč? Protože jsem na něj narazil jako na první. Publikační systém? Blogger – proč? Protože byl jediný, o kterém jsem věděl. Začal jsem si tedy psát svůj deník, pro pobavení pár kamarádů, avšak poté, co jsem zjistil, že stránky navštěvuje i minimum lidí, které podle statistiky neznám, chtěl jsem o mém blogu dát vědět i širšímu okolí. Jak? Takto. Sorry Lukáši. :-) Toto přátelské pošťuchování ještě chvíli pokračovalo a čtenářů bylo víc a víc. Snažil jsem se tomu i přizpůsobit styl psaní, aby bylo lehce stravitelné a snad i zábavné, to ať posoudí oni. No a po vyhlášení výsledků ankety o nejoblíbenější osobní blog na ODP, aktivita - Lukáš Mižoch, kterou jsem vyhrál, se o mých stránkách zmínila i Sova v síti. Docela rychlé kroky, nemyslíte? Po Novém roce rozšířil stránky Jen tak zlehka i již zmiňovaný Jiří se svými občasníky a v současné době se tedy na tvorbě podílí dva ouplní lameři. :-)
Závěrem bych chtěl podotknout, že dle mého názoru se blogy podobné mému budou rozšiřovat, neboť většina současných českých, slezských a moravských blogů je příliš odborně zaměřena a nemůžou hledat čtenáře i z jiných zájmových okruhů. Proto budou vyplňovat volná místa na dosud prázdném poli struktury č., s. a m. blogů. Nu, polemizujme.
Zápis o tom, kto bol prvý uvedomelý bloger, ma dokopal k tomu, aby som sa poprehrabával v archívoch a zaspomínal na to, kedy som si ja uvedomil, že môj pôvodne neverejný a veľmi súkromný denníček sa stal blogom.
Svoj úplne prvý zápis som dal dohromady v piatok, 2. februára 2001. Pracoval som vtedy v Nemecku, ďaleko od domova, komunikácia s rodinou a priateľmi bola dosť komplikovaná. Každý chcel vedieť ako sa mám, čo robím a tak. No a mňa dosť otravovalo denne odpovedať na niekoľko mailov a stále dookola popisovať udalosti uplynulého dňa každému osobitne. A tak som (najprv naozaj len pokusne a neverejne) začal písať denník na svojej stránke. Neskôr som linku na ten denník rozosielal tým, čo sa o to zaujímali.
Lenže postupne na ten denník začalo chodiť čím ďalej tým viac ľudí a ja som zo štatistík vyčítal, že si ho čítajú aj ľudia, ktorých vôbec nepoznám. Bolo to divné, pretože som nechápal, čo ich môže na súkromí niekoho úplne cudzieho zaujímať. Trochu som zmenil štýl písania, už to nebolo až tak veľmi osobné, neprezrádzal som tam niektoré veci.
To, že sa môj denník stal vecou verejnou, ma dokopalo k nápadu urobiť mu jednoduché editorské rozhranie (dovtedy to všetko boli iba statické stránky) a možnosť pridávať komentáre. Čitatelia sa mi totiž začínali ozývať na e-mail s rôznymi zaujímavými postrehmi a nápadmi, ktoré som často považoval za vhodné zverejnenia. A tak som v PHPčku a MySQL pozbuchal prvý systém, ktorý už niesol názov AcidLog (takže predpokladám, že som už vtedy vedel, čo je to blog, aj keď sa už na to nepamätám). Prvý zápis do toho systému bol vložený 27. augusta 2001. Každopádne prvá písomná zmienka o "weblogu" pochádza až z 30. decembra 2001 a dokonca ju na svedomí nemám ja, ale jeden z prvých prispievateľov.
Je to sranda, listovať v tých pár rokov starých zápisoch a spomínať si na drobnosti, ktoré by ináč zanikli v hmle minulosti. Je zaujímavé, že vo mne tie staré zápisy vždy vyvolávajú úsmev, aj keď som nie vždy písal o veselých veciach. Som rád, že som si ten blog začal viesť a už teraz som zvedavý, ako to na mňa bude pôsobiť, keď si to prejdem o takých desať rokov...
Provozuji momentálně na internetu dvoje stránky. Jedny mají prasácké HTML a 95 procent jejich návštěvníků používá MSIE. Druhé jsou krásné, čisté, validní... a MSIE má jen 55 procent návštěvníků.
Prohlédl jsem statistiky blogů (ke kterým jsem se dostal) a moje teorie se potvrdila - čím čistější stránky, tím menší podíl MSIE!
Pokud tedy Martin říká: ...většina majitelů českých weblogů je nositeli pokroku v HTML a tvorbě webu vůbec...
, tak já musím dodat: A jejich čtenáři to oceňují a pořizují si prohlížeče s lepší podporou standardů
.
Urobil som blog, do ktorého môže prispievať ktokoľvek. Tuším sa tomu hovorí "kolaboratívny weblog", ale to nie je podstatné. Finta je v tom, že nie všetci prispievatelia vedia správne formátovať zápisy.
Pôvodne som ich nechal, aby používali HTML tagy ako chcú, proste som sa spoliehal na ich zdravý rozum a vrodenú inteligenciu. Lenže bežný užívateľ zjavne nie je schopný ostať v rozumných hraniciach. Bežnému užívateľovi nestačí vkladať obyčajné texty, kde-tu zvýraznené tučne alebo kurzívou, doplnené normálnymi hyperlinkmi. Nie. Bežný užívateľ, hneď ako príde na to že sa to dá, začne písať červeným písmom. Zmení font a jeho veľkosť. Začne do textu vkladať obrázky a podobné zverstvá.
A tak som sa rozhodol, že im klepnem po prstoch. Naprogramoval som si filter, ktorý prechádzal odosielaný zápis, vyhadzoval z neho všetok balast, všetky zakázané tagy. Dal som užívateľom k dispozícii jednoduché editačné nástroje (automatické vkladanie tagov do editovaného textu) a v IE dokonca jednoduché wysiwyg komponentu. Ani to nepomohlo. Obzvlášť wysiwyg komponenta bola zdrojom zábavy. Jedna užívateľka sa napríklad rozhodla, že svoj príspevok napíše svetlozeleným textom a keďže v komponente nenašla tlačítko na zmenu farby, napísala príspevok vo Worde a copy-pastla ho do tej komponenty. Videli ste už niekedy HTMLko vyexportované z Wordu? Je to hrôza, s ktoru si môj filter nevedel rady. A tak bol odoslaný príspevok síce prečistený (a ten text našťastie zafarbený nebol), ale úplne zmršený, totálne zničil môj starostlivo nakódovaný a validný zdroják.
Nakoniec mi pomohol jeden kamarát - programátor. Napísal knižnicu tag|wall, ktorá perfektne odfiltruje a naformátuje akýkoľvek HTML kód (dokonca aj ten z Wordu) a pustí cez seba len to, čo povolím. Mal som z toho ohromnú radosť a myslel som si, že moje problémy s formátovaním zápisov sú zažehnané.
Lenže som sa mýlil. Asi fakt nie je možné užívateľom zabrániť, aby si našli spôsob ako zápisy mršiť. Čo sa stalo? Najprv mi tam niekto narval obrovitánsky súvislý blok textu. Žiadne zalomenia riadkov, žiadne odstavce, nič. Prida som jasne viditeľné zaškrtávacie políčko hlásajúce "zachovaj zalomenia riadkov". Niektorí užívatelia ho naďalej v pohode ignorujú, iní ho pre zmenu začali využívať. Lenže sa nájdu experti, ktorí si zápis napíšu v poznámkovom bloku, copy-pastnu to tam aj so zalomeniami riadkov a potom tie zalomenia zachovajú aj pri odosielaní. Výsledkom je niečo, čo vyzerá ako potrhaná nepálska vlajka, obzvlášť hnusne to pôsobí vo variabilnom layoute (buď je každý druhý riadok takmer prázdny, alebo je prázdna polovica obrazovky... to podľa veľkosti okna).
Užívatelia sú niekedy fakt hrozní. A nepoučiteľní... A to nehovorím o gigantických emotikonoch, neznalosti gramatiky, diakritike, nesprávnej interpunkcii atď, atď, atď.
Pokud chcete spot k tématu, pak doporučuji třeba můj příspěvek navážející se do Rožánkova bloku.
Napsal
Lukáš Mižoch v 22:19 - stálodkaz
Myslím, že bychom mohli za několik dní tyto tématu se netýkající příspěvky smazat. Mažte si sami dle uvážení, já vám nic mazat nebudu.
Napsal
Martin v 22:05 - stálodkaz
Souhlasím s Lukášem. Název weblogu by pak ještě mohl být odkazem na konkrétní weblog... :-)
U čtenářů velmi oblíbený :-) Digitální weblog se také právě připojil k blogistikování. Nezapomeňte tedy hlavně číst mé příspěvky :-)
Upozorňuji blogistiky, že jsem otevřen jejich připomínkám ve všech směrech a druzích :-). Třeba Lukášovi jsem již vyhověl se změnou jeho emailu v patičce a vylepšením meta tagu description v pro změnu html hlavičce webu. Lukáš dále navrhoval přelomovou změnu názvu Blogistického weblogu na stručný "Blogistik." Nepřipadá mi to jako špatný nápad, ale musím ho promyslet :-). Ještě se mu nelíbilo, že trvalý odkaz označuji jako stálodkaz. Je to můj pokus o přeložení slova permalink, tak to tam zatím nechám.
Čtenáře prosím, aby omluvili tento neblogistický spot, ale z počátku potřebuji vyřešit jednoduše trochu těch organizačních záležitostí :-).
Napsal
Martin v 20:41 - stálodkaz
Zaujalo vás to? Takže jste-li bloger, nebo si myslíte, že máte k tomuto tématu co říct, pošlete mi email s vyjádřením svého zájmu a já vás zařadím do členů týmu tohoto weblogu na Bloggeru. Administrace přes Blogger nese všechny jeho výhody i nevýhody, ale je to nejjednodušší a poměrně dobré řešení. Pokud už nyní blogujete přes Blogger, nebudete mít žádný problém. Rozhodně není nutné, přispívat denně, přispějete tehdy, když vás zaujme něco na bloggerské scéně. Např. si všimnete, že blogy linkují stále jen na sebe, nebo že vzniknul nový zajímavý blog atp.
Jen čas ukáže, jestli se myšlenka tohoto projektu ujme nebo ne. Záleží to ovšem také na vás, potencionálních budoucích blogisticích.
Napsal
Martin v 14:14 - stálodkaz